Gróf Esterházy János (A mírovi jelképes sírhely a csehországi Mírovban)
Historie památníku
Kdopak byl János Esterházy?
Fakta a milníky o jeho životě
János Kokes
Hrabě Esterházy János (1901–57), maďarský politik ze Slovenska, se narodil v hraběcí rodině v Nyitraújlaku u slovenského města Nitra, který byl převážně osídlen Slováky. Přestože jeho matka byla Polka (hraběnka Elzbieta Tarnowska), od rodiny se mu dostalo silného maďarského národního vzdělání. Rod galantské větve Esterházyů přišel o velkou část svého majetku v důsledku pozemkové reformy v Československu, po rozpadu historického Maďarska a vzniku Československa v roce 1918.
Svou politickou kariéru zahájil v polovině 20. let 20. století, v roce 1932 byl zvolen předsedou Národně křesťansko-socialistické strany, a v roce 1936 Sjednocené maďarské strany. János Esterházy důsledně bojoval za přežití a práva Maďarů na Slovensku v období mezi dvěma světovými válkami a také během druhé světové války.
Když byla v roce 1938 většina maďarsky obydlených oblastí jižního Slovenska připojena zpět k Maďarsku, hrabě János Esterházy zůstal na Slovensku a stal se opět hlavou tamního maďarského obyvatelstva, které se zmenšilo na několik desítek tisíc. Založil Slovenskou maďarskou stranu a vstoupil do parlamentu. Jako jediný maďarský představitel tehdejšího slovenského zákonodárného sboru se v roce 1942 spolu se dvěma slovenskými kolegy zdržel hlasování o zákonu nařizujícím deportace Židů.
Po skončení druhé světové války byl zatčen a deportován do Sovětského svazu. V roce 1947 ho československá vláda pod záminkou spolupráce s fašistickým režimem prohlásila za válečného zločince a odsoudila k trestu smrti. Poté, co Sověti poslali Esterházyho v roce 1949 zpět do Československa, šel do vězení. Trest mu však byl změněn na doživotí.
Esterházy zemřel na těžkou nemoc v roce 1957 v moravském Mírově. Jeho politickou rehabilitaci české a slovenské politické vedení stále odmítá. Těžce nemocný Esterházy zemřel ve vězení 8. března 1957. Jeho tělo bylo zpopelněno v olomouckém krematoriu, ale popel nebyl rodině předán. Protože se nevědělo, kde je Esterházy pohřben, postavili mu Maďaři v Česku v roce 1998 symbolický pomník na bývalém vězeňském hřbitově v Mírově, o který se vzorně starají. Na náhrobek je pravidelně každoročně k výročí jeho vztyčení se slavnostně kladou věnce. Na náhrobku z černého mramoru lze číst tento text: „Poslanec maďarské národnostní menšiny trpěl za svou víru a svůj lid 12 let ve věznicích v Praze a Bratislavě. „Zemřel v Mírově“.
Věznice v Mírově je nejpřísněji střeženou věznicí v České republice, kde si v současnosti odpykávají trest odsouzení na doživotí.
V roce 2007 čeští historici na přímluvu Esterházyho dcery Alice s osobní pomocí tehdejšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga zjistili, že Esterházyho urna není na Mírově, ale ve společném hrobě motolského veřejného hřbitova v Praze.
Použitý zdroj:
János Kokes 2015. Maďarské paměti v České republice. Centrum znalostí Józsefa Antalla, Budapešť.
Kdopak byl János Esterházy?
Fakta a milníky o jeho životě
János Kokes
Hrabě Esterházy János (1901–57), maďarský politik ze Slovenska, se narodil v hraběcí rodině v Nyitraújlaku u slovenského města Nitra, který byl převážně osídlen Slováky. Přestože jeho matka byla Polka (hraběnka Elzbieta Tarnowska), od rodiny se mu dostalo silného maďarského národního vzdělání. Rod galantské větve Esterházyů přišel o velkou část svého majetku v důsledku pozemkové reformy v Československu, po rozpadu historického Maďarska a vzniku Československa v roce 1918.
Svou politickou kariéru zahájil v polovině 20. let 20. století, v roce 1932 byl zvolen předsedou Národně křesťansko-socialistické strany, a v roce 1936 Sjednocené maďarské strany. János Esterházy důsledně bojoval za přežití a práva Maďarů na Slovensku v období mezi dvěma světovými válkami a také během druhé světové války.
Když byla v roce 1938 většina maďarsky obydlených oblastí jižního Slovenska připojena zpět k Maďarsku, hrabě János Esterházy zůstal na Slovensku a stal se opět hlavou tamního maďarského obyvatelstva, které se zmenšilo na několik desítek tisíc. Založil Slovenskou maďarskou stranu a vstoupil do parlamentu. Jako jediný maďarský představitel tehdejšího slovenského zákonodárného sboru se v roce 1942 spolu se dvěma slovenskými kolegy zdržel hlasování o zákonu nařizujícím deportace Židů.
Po skončení druhé světové války byl zatčen a deportován do Sovětského svazu. V roce 1947 ho československá vláda pod záminkou spolupráce s fašistickým režimem prohlásila za válečného zločince a odsoudila k trestu smrti. Poté, co Sověti poslali Esterházyho v roce 1949 zpět do Československa, šel do vězení. Trest mu však byl změněn na doživotí.
Esterházy zemřel na těžkou nemoc v roce 1957 v moravském Mírově. Jeho politickou rehabilitaci české a slovenské politické vedení stále odmítá. Těžce nemocný Esterházy zemřel ve vězení 8. března 1957. Jeho tělo bylo zpopelněno v olomouckém krematoriu, ale popel nebyl rodině předán. Protože se nevědělo, kde je Esterházy pohřben, postavili mu Maďaři v Česku v roce 1998 symbolický pomník na bývalém vězeňském hřbitově v Mírově, o který se vzorně starají. Na náhrobek je pravidelně každoročně k výročí jeho vztyčení se slavnostně kladou věnce. Na náhrobku z černého mramoru lze číst tento text: „Poslanec maďarské národnostní menšiny trpěl za svou víru a svůj lid 12 let ve věznicích v Praze a Bratislavě. „Zemřel v Mírově“.
Věznice v Mírově je nejpřísněji střeženou věznicí v České republice, kde si v současnosti odpykávají trest odsouzení na doživotí.
V roce 2007 čeští historici na přímluvu Esterházyho dcery Alice s osobní pomocí tehdejšího českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga zjistili, že Esterházyho urna není na Mírově, ale ve společném hrobě motolského veřejného hřbitova v Praze.
Použitý zdroj:
János Kokes 2015. Maďarské paměti v České republice. Centrum znalostí Józsefa Antalla, Budapešť.
Na koho vzpomínáme
Zapálení svíčky
